Kostel svatého Fabiána a Šebestiána

arní chrám náleží svým založením k nejstarším kostelům v Čechách. Dle Hájka založen byl od knížete Boleslava II. na místě, kde pohanský Vršovec Hradoboj kázal usmrtiti kněze Prostivoje, hlásajícího zde evangelium Kristovo pohanskému lidu. R. 1318 byl již kostel libocký farní a odevzdán klášteru břevnovskému biskupem Janem IV. s podacím kostelním i se všemi požitky »in perpetuum«. Fara náležela k děkanství ořechovskému. Za válek husitských zabrala [Liboc] (1420) i s podacím kostelním obec pražská. Cís. Sigmund zapsal (1436) ji měšťanům staroměstským, což jim bylo potvrzeno králem Jiřím (1459) a Vladislavem (1470). Staroměstští měšťané prodali později dvůr libocký Janu zvanému z [Liboc]-e, od něhož jej koupil opět opat břevnovský (1492). R. 1567 dvůr libocký odprodán od kláštera jistému Machovi z Vokovic. V té době byli v [Liboc]-i farářové podobojí. Za války 30leté kostel opuštěn a služby boží v něm zastaveny. Teprve nejvyšší purkrabí Bernard hr. z Martinic dal kostel obnoviti (1663) a farářem osaditi. Nynější kostel postaven v letech 1842-44 do kříže ve slohu renaissančním s hlavním obrazem od Hellicha. [Takto o kostele hovoří Ottova encyklopedie.]

     

            

Takto podle kroniky vypadal starý libocký kostelík

A takto o jeho historii napsal libocký starosta Josef Ruprecht

 

V kostele té doby [1844] byl již jen hlavní oltář od truhláře Rixiho z Prahy a mistr. obrazem svět. Fabiána a Šebestiána od Jos.Helicha za 600 zl.c.m. [600 zlatých konvenční měny] zhotovený a varhany od dvorního varhanáře Gärtnera za 1.400 zl. c. m. postavené. Ze starého kostelíka přeneseno do nového, pěkně řezaná socha trpícího spasitele a křtitelnice s řezbou na víku. Obraz Apoštolů - čtrnácti sv. Pomocníků - nemalé ceny a staršího původu, zavěšen je nyní v sákristii. Postranní oltář Panny Marie na pravo v lodi, ozdoben jest obrazem "Matky Boží", který maloval r. 1846 historický malíř Markovský; zemřel však než obraz byl hotov a proto dokončen malířem jména neznámého. Protější oltář sv. Kříže s obrazem Markovského, zhotoven též v r. 1846. Oltář se sochou P. Marie Lurdské pochází z roku 1893 a oltář se sochou sv. Anny, jejž zhotovil Karel Kaluha z Prahy, postaven ze sbírek r. 1893. Oltář "Nejsvětějšího srdce Ježíše" se sousoším sv. Františka a sv. Josefa věnoval na oslavu 50ti letého panování r. 1893 JUDr Julius Nejedlý, advokát a obhájce ve věcech trestních z Prahy.

Věžní hodiny pocházejí z dob znovuzřízení kostela, které delší dobu byly porouchány, takže r. 1877 opraveny od zámeckého hodináře, nákladem místního zpěváckého spolku Hvězdy.

Hřbitov rozkládal se až do zboření starého kostela kolem téhož a od r. 1842 umístěn na návrší u Hvězdy, blíže domu čp.20. Na nátlak občanů z nedostatku místa a hlavně ze zdravotních ohledů přeložen r. 1902 ku okresní silnici Vokovická. [str. 57- 60]

 

Historie duchovní správy libocké farnosti  a faráři

 

Roku 1318 přidělil klášteru břevnovskému kostel libocký jako farní, biskup Jan IV. Prvým známým farářem do roku 1355 byl Vařinec, po něm Protiva (dříve farář v Lukavicích) do r. 1380 a další faráři až do válek husitských: v r.1380 Henzelín; do r. 1383 Kříž (dosud kaplan či almužník v břevnovském klášteře); v r. 1383 Jácha; do t. 1397 Ctibor; do  r. 1407 Řivín (dosud mnich břevnovský); do r. 1417 Duchek; v r. 1417 Vilím (dříve fara v Krtni); do r. 1418 Jakeš (dříve fara v Dřínově); v r. 1418 Prokop; do r. 1419 Jan (dříve fara  v Hloubětíně).

Za husitských válek ztratil břevnovský klášter, slavné středisko české středověké kultury, Liboc s podanstvím kostelním a vesnice okolní. V té době byli v Liboci faráři pod obojí či kališníci.

Během třicetileté války kostel libocký velmi sešel. Až nejvyšší purkrabí Bernard hrabě Martinic dal kostel obnovit a zavedl v něm opět duchovní správu. Nejstarší matrika pochází z 3. 6.1671. Od té doby zde zastupovali duchovní správu: do r. 1672 Bartoloměj Halle z Hallenberku, farář z pražského kostela U matky Boží v Týně; do r. 1682 Ondřej Šelík; do r. 1695  Jan Václav Olomoucký opět farář  U matky Boží v Týně. Do roku 1702 byla správa vykonávána farou od Panny Marie Sněžné v Praze.

Fara v Liboci byla obnovena až v roce 1702 a prvním farářem po dlouhé době se stal Josef Jiří Saar; po něm od roku 1716 Matěj Karel Christen; Maxmilián Florentin Saroproský; do r. 1754 Jan Lukáš Stadlmayer; do roku 1784 Josef Petr Stadlmayer synovec předešlého  a bývalý kaplan ; do r.1807 Antonín Lebeda; do r. 1823 Josef Kubík bývalý farář z Předního Ovence; do r.1824 František Kautský také bývalý farář z Předního Ovence, kam se zas vrátil; František Lampa do r.1851. V roce 1834 se stal knížecím arcibiskupským vikářem a c.k. školdozorvem pro pražský obvod venkovský. Po skončení jeho velmi zasloužilé činnosti v Liboci byl v  r.1851 ustanoven sídelním  kanovníkem v Hradci Králové. Zemřel v r. †1859. Za jeho působení byl zbořen starý kostel ve dnech (18.4.1842 - 9.5.1842) a postaven nový, tak jak ho známe i dnes  (základní kámen byl položen 28.5.1842, vysvěcen byl 20.10.1844). Založil i libockou kroniku. Jeho nástupcem byl  Karel Ullick, zemřel náhle †2.11.1871 ve věku 74 let; poté Karel Hausman rovněž do své smrti †22.12.1883 ve věku 72 let. Do r. 1892 Václav Čáp, dříve kaplan a administrátor; poté do své smrti †19.2. 1919 Vlastimil Hálek, který byl vydavatelem Farního věstníku v letech 1908 -1916. Narozen *20. 7. 1868 v Pacově, vysvěcen na kněze 19. 7. 1891,  nositel papežského vyznamenání Pro Eccslesia et Pontifice; Václav Holub byl farářem od r. 1919 - 1951, *1875 Spálené Poříčí, vysvěcen na kněze 10. 7. 1898, zemřel dne †7.8.1955 Spálené Poříčí. V r. 1951 Jaroslav Vystrčil; r.1951-52 František Slezák; 1952 Jaroslav Bejček; 1952 -53 Václav Nosáček; 1953 Alfons Daňha

Zdroje: matriky farnosti, Kronika libocké farnosti 1940, Farní věstník 1908 -1919

 
I když zápisy v matrikách nemuseli provádět vždy jen faráři , přesto jsem se pokusil vybrat v matrikách záznamy, u kterých se domnívám, že je podepsali právě faráři vlastní rukou. Bohužel jejich portréty se asi nedochovaly, tak alespoň jejich jména: 
 

Josef Petr Stadlmayer

Antonín Lebeda

Josef Kubík

František Kautský

František Lampa

Karel Ullick

Karel Hausman

             

Vlastimil Hálek

Václav Holub

 

 

                

 

 
            

Farář Václav Holub asi kolem rok 1940

 

Kostel sv. Fabiána a Šebastiana - vánoce 1946 na fotce pana Nehasila, který mi k tomu uvedl: "Pokud si matně vzpomínám, tak je na ní skupinka školních dětí z Liboce a Ruzyně, která tehdy nacvičila vánoční koledy, a ty o vánocích 1946 zpívala při mši na kůru libockého kostela sv. Fabiána a Šebestiána." Nepoznáváte se někdo nebo někoho?