Zaniklá Litovická   č. p.  61, 67, 69, 70, 76, 82, 83

ženich Jan Zima, tovaryš zednický z Nebušic č.d 4,  syn Václava Zimy, chalupníka z Nebušic č.d. 4 a matky Veroniky Zinderové [ někde uváděno Linderové] ze Stodůlek č.d. 45; matka Magalena pozůstalá dcera po Matěji Příhodovi, mistru krejčovském z Dolní Liboce č.d.43 a manželky jeho Kateřiny, rozené Kverkové z Horní Liboce č.d. 5 

itovická ulice celá nezanikla. Zmizela její jižní část při asanaci v roce 1978 v rámci výstavby panelákového sídliště a skladového areálu. Tehdy vznikla i nová ulice U Prioru. Litovická změnila svůj původní směr a jakoby končila na křižovatce ulic Špotzovy (původně Hostivické) a U Silnice. Ale není tomu tak. Její severní část  pokračuje, přerušena částí ulice U Silnice. Na mapě z roku 1938 je naznačen modře původní, kontinuální  směr Litovické a červeně současnost a diskontinuita ulice. Fotografie u mapy nám ukazuje, kudy původní Litovická vedla směrem k železničnímu přejezdu. V pozadí je násep, který zde nebyl a po kterém vede ulice U Prioru. Šipka na mapě nám ukazuje místo pořízení fotky a směr pohledu.

Na další srovnávací mapě je právě jižní konec Litovické, který se změnil k nepoznání. Všechny ty domky okolo křížení ulic Pavlovská, Libocká, Litovická a Ruzyňská zmizely v nenávratnu.

Naproti zaniklé křižovatce Pavlovské s Ruzyňskou byl dům č.p. 43 Zimovi , od něj napravo č.p. 9 - Kubátovi. V zatáčce Libocké je č.p. 61- Kašparovi, za ním č.p. 67 Salačovi, Žáčkovi a ještě za ním, na rohu Pavlovské č.p. 69 ... koláře Čeňka Kašíka. Kolářství tento dům zůstal věrný i v pozdějších letech, kdy je tu provozoval pan Bužek. Navíc tu po nějaký čas byla ještě i libocká pošta.

Jdeme li Litovickou od závor dolů, směrem  k Libocké, tak procházíme místy kde stávaly domky č.p. 83 Kindlovi, č.p. 82 Sýkorovi, č.p. 70 Novákovi a č.p. 76 Bílých.

A takto nám to popisuje pan prof. Herink:

.....Na druhé straně, na sever od domku č.p. 61 [ v r. 1921 pan Josef Kašpar] a u hospody "U Veselých" byl začátek jižního konce Litovické. V ní byly po levé straně směrem k přechodu přes železniční trať čtyři přízemní domky s libockými popisnými čísly 76, 70, 82 a 83. Zajímavé je, že Šestákova kronika z počátku století zaznamenává jen v této malé lokalitě a v nejbližším okolí pět řetězokovářských dílen a to v popisných číslech 67, 74, 76, 82, 83. K tomu je nutno ješte připočíst řetězokovářskou provozovnu šestou, v přístavku u domu čp. 9 u Kubátu. V době vzniku kroniky tu dílna v provozu nebyla, dům už měl v majetku správce ruzyňského cukrovaru na penzi, pan Antonín Kubát, otec malíře Kubáta. Do přízemního domku bývalé řetězokovářské dílny jsme za války chodili pro příděl potravinových lístku. Za Kubátovými v Ruzyňské ulici vlevo směrem k Hvězdě byl ješte jeden dům s popisným číslem 43 (patřil na začátku 20. století mlékaři Janu Zimovi) a v louce u potoka, skoro u zdi obory bývala stará budova, tzv. "Šajrovačka", do které chodívali libočtí řetězokováři své výrobky řetězy čistit a leštit. Řetězokovářství bylo po celé Liboci, i v Liboci Horní a v přilehlé části břevnovských Petřin a také zvláště v Malém Břevnově ke konci devatenáctého a na počátku dvacátého století početným a kvetoucím řemeslem. Poctivá rukodělná práce však nevydržela tvrdou konkurenci tovární výroby řetězů, a řetězokovářské živnosti a dílny zmizely před 1. světovou válkou z Liboce a okolí úplně. Není divu, že domky v okolí křižovatky ulic Libocké a Ruzyňské v první vlně rozšíření zástavby staré selské vsi Liboc po zřízení nádraží Buštěhradské dráhy stavěli namnoze právě řetězokováři. Libocká kronika rodu Šestáků uvádí v domě čp. 67 v Ruzyňské ulici řetězokováře Jana Žáčka, v sousedním domě čp. 69 pak koláře Čeňka Kašíka. Kolářství tento dům zůstal věrný i v pozdějších letech, kdy je tu provozoval pan Bužek. Navíc tu po nějaký čas byla ještě i libocká pošta. Dům čp. 67 měla v držení do doby jeho likvidace rodina kováře pana Salače. Ve zmizelé skupině čtyř domků v Litovické ulici byl na počátku století v čp. 83 také řetězokovář, pan Josef Kindl, jehož rodina tu bydlela až do zbourání domu. Také v sousedním domě čp. 82 bývalo řetězokovářství Václava Sýkory, [ v r. 1921 pan Antonín Němec]. Po sedmdesáti letech tu bydleli Kalašovi. Pan Vilém Kalaš býval sazečem a metérem v tiskárně ČAT na Karlově náměstí. V čp. 70 je v r. 1905 jako majitel zapsán zedník Josef Novák,[ v r. 1921 paní Terezie Najmanová], později tu bydleli Kejhovi. V posledním domě v Litovické ulici, už u křižovatky, s popisným číslem 76, býval před sedmdesáti lety další řetězokovář, pan Antonín Bílý. Jeho rodina se po mnoha desetiletích pak dočkala likvidace rodinného domku i celého úseku ulice Litovické. Pojmenování jí i po přemístění zůstalo, ale nová ulice toho jména, vedoucí od křižovatky přes dráhu, je v těchto místech bez domů, nepočítáme-li ve volné parkové ploše stojící obytné bloky nového minisídliště. V zeleni trávy, keřů i stromu nevypadají nijak nepřívětivě a jistě se v nich i dobře bydlí, ale je to už zcela jiná tvář Liboce.

Převzato z časopisu Břevnovan, z cyklu"Praha 6 v zapomenutých obrazech 58" , autor prof. Jan Herink

Zajisté jste si všimli, že v Liboci bylo mnoho kovářů a  řetězokovářů. Jim je věnována samostatná kapitola na stránce "Obchody a živnosti".

 
 
     
Na mapě z roku 1938 je naznačen modře původní, kontinuální  směr Litovické a červeně současnost a diskontinuita ulice. Fotografie nám ukazuje, kudy původní Litovická vedla směrem k železničnímu přejezdu. V pozadí je násep, který zde nebyl a po kterém vede ulice U Prioru. Šipka na mapě nám ukazuje místo pořízení fotky a směr pohledu.

Č.p.43 - Zimovi;  č.p. 9 - Kubátovi;  č.p. 61- Kašparovi;  č.p. 67 - Salačovi, Žáčkovi;  č.p. 69 - Kašíkovi; č.p. 83 - Kindlovi; č.p. 82 - Sýkorovi; č.p. 70 - Novákovi a č.p. 76 Bílých.

Fotografie z Břevnovanu zachycuje křižovatku Libocká, Ruzyňská. Zprava: č.p. 61, za ním vlevo č.p. 67,  a č.p. 69. Úplně vlevo v Libocké ul. je dům č.p.9 rodiny Kubátových, kde je patrný i přístavek řetězokovářské dílny, jak se o tom zmiňuje prof. Herink.

Stejné místo v roce 2010

Opět křižovatka Libocká, Ruzyňská, Litovická. Zprava plot s cedulí "Litovická" patřil č.p. 61. Uprostřed dům č.p. 9 a zcela vlevo částečně zbouraná zeď oplocení č.p. 10

Stejná křižovatka u č.p. 42 hospoda "U Vlků"¨, jen opačným směrem : vlevo odbočuje Litovická směr přejezd a mírně doprava Libocká směr železniční podjezd

 Fotografie pana Bohumila Nehasila z roku 1978 těsně pře zbouráním domků zachycuje Litovickou od přejezdu směrem k Libocké. Nejblíže je domek s č.p. 83, za ním č.p. 82, 70, 76,

Stejné místo v roce 2010

   

Řetězokovář Josef Kindl (*1858 - †1937) s manželkou Dorotou (*1859 - †1917) z č. p. 83.
Ten levý obrázek poslal na haličskou frontu jednomu ze svých pěti synů, a ten se s ním bohudík šťastně vrátil domů.
Přispěla paní Věra Matlová

 Č. p. 67, rok 1910 - 1911; libocký zedník pan Zajíc opravuje Salačovu kovárnu [Mareš].

Železniční přejezd v Litovické ještě bez závor.

Železniční přejezd v Litovické krátce po asanaci.

O trochu výš - křižovatka Litovická U Silnice a Špotzova

Litovická ulice, její severní část. V popředí domy vojenských gážistů č.p. 359, 358, 357. Postaveny kolem roku 1930 společně s ruzyňskými kasárny.

 

Severní část litovické. Srovnávací snímek rok 2010 a 1930. Na starém, černobílém snímku je novostavba domu č.p. 373. To ještě nabyla postavena druhá část dvojdomu s č.p. 396. V pozadí je dům s č.p. 169.  Na novějším barevném snímku zprava část č.p.395, dále dvojdům č.p. 373, 396 a poslední v pozadí č.p. 169

Severní část Litovické - domek s č.p.157 a vedle něj stará budova bývalé truhlárny č.p. 643. Ta dostala zcela nový kabát a slouží ke zcela jiným aktivitam:

 

Kdo v č. p. 61, 67, 69, 70, 76, 82, 83  také žil a kdo se zde narodil

Č. p. 61

 Jaroslav *7.10.1897; otec Antonín Buriánek, obuvník; matka Marie Soukupová

Č. p. 67

Růžena *3.11.1900; otec Antonín Fiala, řetězokovář; matka Anna Bahenská

Josefa *16.3.1902; otec Josef Lyžan, tesař; matka Marie Filipová

Č. p. 69

Marie *15.9.1896; otec František Machulda, zámečník; matka Terezie Mouchová 

Marie *15.4.1900; otec Václav Koza, dělník; matka Marie Žižková

Č. p. 70

Marie *6.12.1897; otec František Chalas, dělník; matka Růžena Zemanová

Božena * 16.2.1900 - †8.3.1900; otec František Chalas, dělník; matka Růžena Zemanová

Václav *2.5.1906 - †3.3.1906; otec Václav Kalina, soustružník; matka Růžena Kolínská

Josef *10.12.1906 - 5.10.1908; otec Josef Novák, soustružník; matka Anna Majerová

Marie *8.1.1909 ; otec Josef Novák, soustružník; matka Anna Majerová

Josef *11.10.1909 - †13.2.1912; Josef Trojan, zámečník; matka Anna Nováková

Anna *14.12.1909; otec Josef Hykeš, holič; matka Anna Teplá

Č. p. 76

Antonín *10.12.1899 - †30.12.1900; otec Antonín Bílý, řetězokovář; matka Marie Gregorová

Jaroslav *25.12.1902; otec Josef Bahenský, dělník; matka Marie Hejkalová

Jindřich * 26.10.1906; otec Josef Majer, řetězokovář; matka Marie Mudrová

Jaroslav * 21.4.1909; otec Emanuel Helebrant, tesař; matka Božena Gregorová

Č. p. 82

Antonín * 22.8.1910; otec Antonín Němec, řetězokovář; matka Marie Valochová