LIBOCKÉ OSOBNOSTI

ychtáři a starostové

 

Podle přepisu matrik libockých a "Pamětní knihy libocké" a zápisů v matrikách lze sestavit jací mužové byly postaveni do čela obce. Prvním známým rychtářem byl v roce 1767 Matěj Šesták [s.1] (prof. Jan Herink uvádí dokonce rok 1707).
 

Roku 1777 připomíná se v Liboci rychtář Vácslav Tuček [s. 36b] z č.p.13, syn Vojtěcha Tučka. *15.8.1721
 

V letech 1790 až 1802 je  rychtářem  Jan Tuček *20.5.1751 rovněž z č.p.13, syn Václava Tučka [s. 36b]
 

Ze záznamu o úmrtí Václava Holečka z č.p.17 je patrné, že funkci rychtáře vykonával i on, zřejmě po Janu Tučkovi . Zemřel  †15.5. 1829 ve věku 85 let soused a spolu rychtář.

V roce 1848 žil v Liboci ještě jeden rychtář z tohoto rodu. Ten ale sloužil na břevnovském panství. Dokazuje to zápis v kronice ...Za bouřlivého roku 1848, kdy v Praze bojováno na barikádách za práva a svobodu, vypravili se někteří odvážnější občané zdejší Pražanům na pomoc,...výpravě postavili se v čelo......a sedlák Holeček -č.17 t.č. též radní v Břevnově.....[s.41a,b]. To byl František Holeček, syn Václava Holečka. Je uváděn v záznamech o narození potomků jako rychtář na panství břevnovském viz (Alžběta *10.11.1848).

 

Posledním vrchnostenským rychtářem byl Václav Šesták * 13.9.1787- †30.10.1862 z č.p.7 ...jsa vysloužilým kyrysarem těla obrovského... [s.41a] jeho funkce skončila v roce 1849, kdy po zrušení poddanství  byly zřizovány v souladu s tehdejší ústavou (4.3.1849) samosprávné orgány v čele se starosty.....voleni jsou obecní starostové i zástupcové na dobu tří roků...[s.41b].

 

Prvním voleným starostou uvádí se zde r. 1851 -1854 Jan Kubr [s.41b] z č.p.18 . Je to patrno též ze záznamu o narození syna Františka *16.9.1851, kde je uveden jako rolník a představený obce libocké.
 

 Od r. 1856 - 1861 byl zde obecním starostou domkář Josef Urban z čp.43....který jsa pletichářem a karbaníkem.... [s.41b,42]

Po Urbanovi zvolen obec. starostou r.1861 Josef Šesták (*
30.11.1823) rolník z č.p.7, který místo mu svěřené zastával do r. 1867 [s.42]

R.1867 zvolen starostou obce Václav Šesták (*
22.4.1831) rolník z č.p.18, který úřad ten zastával nepřetržitě po dobu 25 let, začež později - 1905- jmenován čestným občanem [s.42].

Přidělením Horní Liboce k Dolní r.1892 vypsal starosta Václav Šesták první společné volby do obecního zastupitelstva....V roce 1893 byl společným starostou zvolen Václav Kyndl, mistr zednický z Horní Liboce č.p.17 (*1856 - †1922) [s.45]
 


...Téhož roku - 1896 - vypsány jsou obecní volby... obec. starostou za III. sbor kandidující zvolen byl pak Josef Ruprecht (*29. 1. 1855 - †9.4.1916) mistr zednický z č.p. 44, který úřad ten dvakráte po sobě zastával a totiž po dobu šesti roků. [s.46]

Vypsáním obecních voleb 1902 zvolen starostou obce p. Josef Kubr (*6.4.1851), rolník  čp.12 [s.48]

 

V  roce 1922 byla Liboc připojena k Velké Praze a ztratila samosprávu.

 
 
Josef Ruprecht a jeho první žena Karolina Ambrožová rok 1888 Starosta Josef Ruprecht se svou druhou ženou Marií Kratochvílovou,  rok 1896
Z alba paní †Marie Šestákové, pravnučky Josefa Ruprechta z č.p.44 
 

DALŠÍ   VÝZNAMNÍ  LIBOČTÍ  OBČANÉ

 

Český český prozaik, dramatik a epický básník *26 .4. 1841 - †29. 1. 1901, žil nějaký čas ve vile  v Libocké č. p. 261. Vilu koupila Zeyerova matka v roce 1878. Po smrti Zeyerovy matka a značných finančních potížích vilu koupila spisovatelka a Zeyerova obdivovatelka Anna Lauermannová, ale Zeyer žil ve vila dál. Poslední léta života však prožil u svého  přítele a mecenáše Josefa Hlávky. Občas pobýval v Praze také u své sestry Heleny Jungfeldové, u níž zemřel 29. ledna 1901 po těžké srdeční nemoci.

Podle vyprávění Bohumila Holečka býval též hostem v jejich nedaleké restauraci.

   

*26. 8. 1896 †30. 6. 1942 za první světové války člen československých legií v Rusku, účastník bojů u Zborova, Bachmače a na transsibiřské magistrále. Po návratu sloužil v Československé armádě.

Od roku 1928 sloužil u 1. dělostřeleckého pluku v ruzyňských kasárnách jako zástupce velitele pluku. Žil se svou rodinou v Litovické ulici č.p. 357, v domech postavených v roce 1930 pro vojenské gážisty. Zde je také jeho pamětní deska.

Po okupaci byl členem odbojové organizace Obrana národa a společně s pplk. Josefem Balabánem a škpt. Václavem Morávkem vytvořil zpravodajskou skupinu Tři králové.Byl zatčen 31. 5. 1941,vyslýchán a mučen. Rozhodnutím stanného soudu byl popraven na kobyliské střelnici. Další podrobnosti viz Josef Mašín - životopis .

   

*18.3. 1918 - †22.7.2012 v Praze. Byl akademický malíř, žák Cyrila Boudy, Oldřicha Blažíčka a Josefa Sejpka. Roku 1940 začínal jako výtvarník v Topičově nakladatelství. Jeho tvůrčí práce je velmi rozsáhlá. Pracoval nejen jako grafik a výtvarník pro různá nakladatelství, ale i jako jevištní výtvarník, více jak 50 let byl členem břevnovského sboru. Je velký znalec libocké historie. Jeho práce zveřejněné v časopisu Břevnovan poutavou formou seznamují čtenáře s nynější i zašlou slávou Liboce a jsou i velkou inspirací pro nás.
   

Naproti kostelu v Libocké č.p.29  žil a zemřel pan JUC Antonín MAREŠ, kronikář Liboce. Díky zachování písemných, fotografických a jiných materiálů jeho synem  †Antonínem Marešem byly založeny tyto stránky o libocké historii.
   
   
Osobnostem duchovní správy obce je věnována pozornost na stránce libockého kostela a fary. Přesto  na tuto stránku rozhodně patří duchovní o kterých víme, že nejen duchovní  blaho obce bylo jejich  prvořadým úkolem.
   
František Lampa byl farářem v období 1824 - 1851. Za jeho působení, po jeho sedmnáctiletém jednání a velkém úsilí,  byl zbořen starý libocký kostel ve dnech od 18.4.1842 - 9.5.1842 a postaven nový, tak jak ho známe i dnes  (základní kámen byl položen 28.5.1842, kostel byl vysvěcen 20.10.1844). Založil též i libockou kroniku. V roce 1851 ukončil své působení v Liboci pro nové poslání sídelního kanovníka v Hradci Králové, kde zemřel v r. †1859. Bohužel není známa jeho podoba, tak alespoň jeho podpis z matriky.
   

Vlastimil Hálek farář, byl vydavatelem Farního věstníku v letech 1908 -1916. Narozen *20. 7. 1868 v Pacově, vysvěcen na kněze 19. 7. 1891,  nositel papežského vyznamenání Pro Eccslesia et Pontifice
   

Václav Holub farář * 1875 Spálené Poříčí, vysvěcen na kněze 10. 7. 1898, farářem v Liboci od roku 1919 - 1951, †7.8.1955 Spálené Poříčí.

 

 

Páter František Stibor * 1. 10. 1848 † 29. 4. 1935 nebyl sice libockým farářem, sloužil v Jinonické farnosti, ale v Liboci žil a libockým vypomáhal. Pan Antonín Mareš ve svých poznámkách na druhé straně jeho portrétu napsal

P. František Stibor farář v Jinonicích, osob. děkan, konsistorní rada. Od r. 1924 v Liboci v důchodu, vypomáhal až do své smrti v Liboci. Zaopatřen kardinálem ThDr., JUDr. Karlem Kašparem. Zemřel 29. 4. 1935. Kněz - svým životem světec."