Zaniklá Pankrác - ostatní zajímavosti

ylo ještě mnoho míst na Pankráci a v Nuslích, která měla nezapomenutelné kouzlo. Ta atmosféra kontrastů periferie a samotného města se už nikdy nezopakuje. Na jedné straně nouzové, chudinské domky, velké pláně se zahradami, poli a loukami, na kterých se tak krásně hrály všelijaké hry, pouštěly draci, paběrkovaly brambory a pálily ohýnky. Na druhé straně město se vším všudy, které začínalo postupně svými, jak se dnes říká developerskými počiny, postupně pronikat do toho prostého, jednoduchého, ale o to víc milého prostředí.

Co na této stránce naleznete:

 | Panoramatickou Pankrác Josefa Sudka | Zajímavosti z okolí Hvězdovy ulice | Tramvaje a vozovna | Okolí Reitknechtky | Staré pohlednice se záhadou | Náměstí bratří Synků | Stará Pankrác a Nusle v českých filmech | Kina mého mládí | Různé |                              

   

Pohled přes Nuselské údolí. Na horizontu je vidět asi v 1/3 zleva pankráckou trestnici. [Nezn.]

 
Panoramatické snímky Josefa Sudka z knihy Praha Panoramatická, Odeon 1992

V popředí typické nouzové stavby na periferii města. Zkrátka kdo chtěl, ale neměl peníze, mohl si na periferii takovýto domek postavit z čehokoliv co bylo po ruce. Různé bedýnky, térák, reklamní cedule, sudy od dehtu. A NIKDO JE Z OUŘADU NEBUZEROVAL!!!!! V pozadí vlevo, ty bílé kostičky, jsou vilky V Rovinách. Vpravo od nich na horizontu činžovní dům bytového družstva Klid. Od něj vpravo činžovní domy v Horáčkově a Stallichově ulici a od nich vpravo škola Na Zelené Lišce.

 V pozadí vpravo dům na smyčce tramvajové linky číslo 3, který si "zahrál" ve filmu Tam na konečné režisérů Kadára a Klose z roku 1957. Cestička vpravo vedla souběžně s Budějovickou od Janečkárny (JAWA) až na smyčku.

Smyčka tramvajové linky č.3. Vlevo vodárenská věž a vpravo dům který si "zahrál" ve filmu Tam na konečné režisérů Kadára a Klose z roku 1957.

 Vpravo je vidět průčelí kdysi slavné továrny na motocykly JAWA ( Jméno firmy vzniklo složením jména zakladatele Františka Janečka, který zakoupil licenci na výrobu motocyklů Wanderer) lidově nazývané "Janečkárna. Za povšimnutí stojí i nadpis pod firemním znakem :"Závody 9. května zakládající závody světové značky Jawa. " co tam bylo dál už si nepamatuji.. Tam je dnes Bauhaus. Vlevo na horizontu dům arch. Koudi a trolejbus č. 55 na konečné. Za skleníkem jsou domy v Pikrtově a Doudlebské ulici.

Vlevo dům "Moderna" v ulici 5. května.  Mistr fotografoval přibližně od usedlosti Reitknechtka. "Vykukuje" za tím vozem vpravo.

 
Okolí Hvězdovy ulice

Porovnáním mapy z roku 1957 a dneškem zjistíte, že ulice 5. května navazovala na Budějovickou přibližně v místech bývalé továrny na motocykly JAWA, pokračovala dnešní Pikrtovou a až v místě za Hvězdovou ulicí se ztotožnila s dnešní magistrálou.

   

 

Srpen 1967. Strýc paní Jany Hovorkové, rozené Stejskalové Karel Stejskal, na dvoře domu v ulici Na Pankráci  vedle hospody U Kotyšanů, který stával v místě dnešní stanice metra Pankrác.

 

    

 

Hvězdova 52 nouzová stavba, kde bydleli v letech 1951 až 1953 manželé Dvořákovi. Nouzová 52 Hvězdova byla na konci ulice přilepena ze strany na dům hospody U Kotyšanů proti autobusovému nádraží a v ulici Hvězdova byl následující řád ve směru od Bořkové: na pravé straně nouzový nízký domek pak 4 patrový dům architekta Koudi, kde bylo i truhlářství, které vedl jeho bratr Emil, potom ohrada a na kraji č.52. Na levé straně pak uhlířství pana Klinota znovu ohrada a rohový 2 patrový dům ve kterém bylo kadeřnictví, tam dále ve směru ulice na Pankráci bylo dále cukrářství pana Šmída. Z alba paní Mileny Barešové, rozené Hodačové
 

Ani jsem nevěřil, že budu moci dát hospodu "U Kotyšanů" do alba o Pankráci. Díky Nadě Dubcové se to nakonec povedlo. Díky.

 

 

Demolice posledního němého svědka ve Hvězdově ulici. Byl to dům architekta Koudi. Pohled od západu Stalo se L.P. 2006

Snímek vlevo Hvězdova ulice, dům architekta Koudi, pohled od západu. Naproti vlevo byly uhelné sklady pana Klinota. Snímek vpravo Hvězdova ulice, dům architekta Koudi, pohled od východu. V pozadí za domem nedostavěná budova rozhlasu.

Konečná stanice trolejbusové linky č. 55 kolem roku 1955, foto z knihy Historie městské hromadné dopravy v Praze vyd.1955 DPHMP. Žlutá značka ukazuje na Činžovní dům s hospodou "U Dubů" v Runczikově, Bořkově ulici - zbořeno kolem roku 1962. Zelená značka ukazuje na domy v Jankovské ulici, modrá na domy v Bystřické a Neveklovské. Domy zde stojí dodnes. Za trolejbusy vedla škvárová cesta k ulici Runczikově (vpravo) a za ní pokračovala k činžovnímu domu Družstva Klid a za ním kolonií U Družstva Klid a končila až na Pekařce v ulici K Sídlišti. Silnice před trolejbusy je ulice Na Pankráci. Vlevo by snímek pokračoval pohledem na svou dobu rozsálou benzínovou pumpu a na průčelí továrny JAWA.

Pohled z druhé strany.  Dům vlevo již nestojí. Byla zde hospoda "U Kotyšanů. Domy v pozadí jsou ve Hězdově ulici, před nimi bylo autobusové nádraží. Foto z blogu Nadí Dubcové http://dubcova.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=85844&bk=2719 

Autobusové nádraží Pankrác v roce 1949. Za autobusem Škoda 706 RO je benzínová pumpa a ještě za ní akáty u konečné trolejbusové linky č. 55. Trolejbus stojí za oním akátem. Domy vlevo, v Pikrtově ulici, a na horizontu stojí dodnes. V dáli přijíždí tramvaj možná ze smyčky na Budějovické, nebo z Krče Ryšánky, či Kačerova. [Nezn.]

"Moderna". Tak se říkalo tomto domu, který býval na rohu ulic Sdružení a 5. května, naproti Hvězdově ulici. Musel být postaven někdy počátkem 2. světové války, protože na leteckých snímcích z roku 1938 ještě neexistuje, ale na mapě z roku 1945 je již zachycen. Musel ustoupit výstavbě magistrály [Nezn.]

 
Tramvaje a vozovna  

Na snímku z roku 1969 je ulice 5. května. Dům za tramvají je "Moderna". Na horizontu vodárenská věž. Naskenováno z knihy Zmizelá Praha - Tramvaje a tramvajové tratě, Pavel Fojtík, Paseka 2012.

Tramvajová zastávka u Autobusového nádraží v roce 1970.  To už tramvaje nejezdili ulicí 5. května, ale ulicí Na Pankráci. V pozadí domy ve Hvězdově ulici a zcela vpravo je ještě "Moderna". Naskenováno z knihy Zmizelá Praha - Tramvaje a tramvajové tratě, Pavel Fojtík, Paseka 2012.

 Snímek z roku 1968 ukazuje, že tramvaje jezdily kolem domů v dnešní Pikrtově ulici. Tehdy to byla ještě část ulice 5. května. Naskenováno z knihy Zmizelá Praha - Tramvaje a tramvajové tratě, Pavel Fojtík, Paseka 2012.

Pohled opačným směrem, než je sousední fotka. Rovně je ulice Na Pankráci a tramvaj se stáčí do směru ulice 5. května. Tan světlý štít domu uprostřed mezi stromy to je dům kde bývala hospoda U Kotyšanů. Za tramvají jsou domy ve Hvězdově ulici. Převzato z webu Vencovy pindy, kde jsou krásné srovnávací fotografie i k ostatním fotkám z knihy Tramvaje a tramvajové tratě

Vozovna Pankrác 1932  [Nezn.]

Antala Staška 1961  [Nezn.]

Bývalá konečná "Na Ryšánce" v roce 1968 [Nezn.]

Budějovická v roce 1974 [Nezn.]

5. května v roce 1970 [Nezn.]

5. května v roce 1970 [Nezn.]

 
Okolí Reitknechtky  
Statek Reitknechtka č.p. 121 pochází z počátku 18. století. Dochovaly se z něj přízemní hospodářské budovy – chlévy. Ke dvoru patřily polnosti, pastviny a dokonce vinice. Usedlost sloužila zemědělské výrobě do poloviny 20. století, pak chátrala. Dnes tu sídlí Autoklub.

Vodárenská věž je dominantní stavba nad Michelským údolím. Foceno od usedlosti Reitknechtka. Namísto těch drobných staveb v údolíčku je magistrála (ulice 5. května).  Výřez z fota zveřejněno v publikaci Zmizelá Praha, dodadek II. Je ve vlastnictví Útvaru rozvoje hlavního města Prahy a.č. A 3254

Srovnej s rokem 2008 - foceno téměř ze stejného místa.

 

Usedlost Reitknechtka v roce 1928. Zdroj http://pamatky.praha-mesto.cz,  vpravo stav v roce 2008

Staré pohlednice se záhadou

Na této pohlednici z roku 1901  je stále záhadou, kde na Lišce stávala ta roubenka s věžičkou označená jako "Stará Rychta". Ten velký objekt se zahradním hostincem "U kamen. stolu Jana Žižky z Trocnova" označený jako stará Pankrác se podařilo identifikovat až po shlédnutí tv pořadu "Z metropole" pod názvem Příběh zapomenutého obrazu a proměny Pankráce - doporučuji shlédnout. Tam uvidíte obraz z depozitáře MHMP, který namaloval pan Jaroslav Leden v roce 1929 a poznáte celou jeho zajímavou historii. Zcela určitě se jedná o stejný dům jako na naší pohlednici. Protože na obrazu je zachycen i nuselský kostelíček, nebylo těžké identifikovat, kde ten dům stál. Býval v  dnešní ulici Na Pankráci. Sejmul jsem snímek z  pořadu, kde je vidět celý dům (jinak v pořadu je řada zajímavých detailů), proto je snímek tak nekvalitní, ale pro ilustraci stačí. Vpravo, za postavou s koněm, je nuselský kostelíček sv. Pankráce, za postavou v popředí byste dnes nalezli starou obecnou školu. Druhý konec tohoto domu byl až u křižovatky ulic Na Pankráci a Lomnického. Objekt byl zřejmě zbořen v důsledku výstavby  školy.[Nezn.]   

 Jaroslav Leden 1929

 

Srovnávací mapa josefského katastru z roku 1840 s dneškem. Ten velký růžový objekt je  náš hledaný dům. 

1973 ústí hloubených tunelů metra do stanice Pražského povstání pod kostelem sv. Pankráce. Foto  Zdeněk Bořek. Vpravo "vyčuhuje" objekt školy. Tady stával ten impozantní dům.

Nuselský kostelíček sv. Pankráce a pankrácká obecná škola postavená na místě toho tajemného domu z obrazu pana Jaroslava Ledna.[Nezn.]

   
   

Další záhadou byla hospoda "U Špringrů" na tomto pozdravu z Pankráce. Pomocí starých adresářů a map se ale vše podařilo rozluštit.[Nezn.]

Na mapě z let 1910-1915 je č.p.14 „U Špringrů" na Benešově tř., dnes Na Pankráci, naproti Lomnického ulici.  Druhá šipka ukazuje č.p.30, kde Špringrovi bydleli. A na současné satelitní mapě šipka ukazuje, kde ta hospoda stála. Domy z tohoto bloku byly postupně odbourávány, až v důsledku výstavby severojižní magistrály - přemostění Táborské ulice na nám. Hrdinů, zcela zmizely. Myslím, že jeden dům zasáhla bomba při angloamerickém náletu dne 14. února 1945  

 

Náměstí bratří Synků

 

Srovnej s obrázkem vpravo. Tehdy Riegrovo náměstí foceno přibližně ze stejného místa, ale mnohem později, asi kolem roku 1918.[Nezn.]

Tak takhle vypadal "Synkáč", čili Náměstí bratří Synků v Nuslích na přelomu 19. a 20. století, tehdy Riegrovo náměstí. Nebýt budovy tehdejšího Národního domu, tak bych to nepoznal. Z knihy K. L. Kukly "Konec bahna Prahy".

Náměstí bratří synků s dřevěnými mnohoúhelníky stánků tržnice, která zde byla ještě kolem roku 1960.[Nezn.]

Stará Pankrác a Nusle v českých filmech

Tam na konečné, režie Kadár a Klos, z roku 1957.

Dům na konečné tramvaje č. 3, kde se celý děj filmu odehrává.

Martin Růžek v roli opilce Pešty. Záběr z filmu, kde je vidět že v domě byla hospoda "Na Smyčce" a vedle domu mlékárna.

Dům na konečné byste marně hledali na Budějovické. Dnes je to ulice Batelovská, souběžná s Budějovickou. Na snímku je to ten poslední vpravo. Co je parčík, tam bývala tramvajová smyčka.

Budějovická v pohledu od tramvajové smyčky - záběr z filmu.

Tramvajová smyčka, v pozadí domy na Budějovické - záběr z filmu.

Pohled na domy v Budějovické od tramvajové smyčky. Téměř ze stejného místa jako snímek nahoře. [AHMP]

Vlevo "vykukuje" dům na konečné [http://retro.dbkpraha.cz/fotogalerie.php ]

Poslední tramvaj na smyčce v roce 1974 [http://retro.dbkpraha.cz/fotogalerie.php ]

Toto není konečná Na Zelené Lišce, ale konečná linky č. 14, Kačerov - záběr z filmu

Ve filmu "Tam na konečné"  je též záběr na věž požární zbrojnice, která zde byla postavena během 2. světové války. Stála přibližně v místě, kde je dnes DBK. Podobné "hasičárny" byly postaveny v Holešovicích (tam je v Argentinské ještě její torzo), na Žižkově, Vysočanech, Dejvicích a Strašnicích. Byla zbourána kolem roku 1970

Výřez ze snímku [AHMP] z roku 1958, věž ještě stoji. Před věží je patrná cvičná stěna s okny.

 Ten dvoupatrový domek s okny byla cvičná stěna, ale věž za ní už neexistovala. V pozadí vlevo  je škola v Poláčkově ulici. V popředí křižovatka Budějovická x Antala Staška. V pozadí vpravo domy v Pacovské a Olbrachtově ulici. [http://retro.dbkpraha.cz/fotogalerie.php ]

Pohled na hasičskou zbrojnici od ulice Antala Staška. Tady je krásně vidět, jak byla zkrácena věždo stejné výšky jako domek s cvičnou stěnou. Vlevo škola v Poláčkově ulici, v pozadí  domy v Pacovské a Olbrachtově ulici.[http://retro.dbkpraha.cz/fotogalerie.php ]

   

Punťa a čtyřlístek, režie Jiří Weiss, z roku 1955

Benzínka u autobusového nádraží Pankrác. Zleva dům ve Hvězdově ulici domy v ulici 5. května s "Modernou"

Na Vítězné pláni. Dnes předmostí Nuselského mostu. V pozadí, za Nuselským údolím je nemocnice a kostel na Karlově.

Benzínka na rohu ulic 5. května a Táborské na nám. Hrdinů.

Stejné místo dnes.

Kina mého mládí

V Nuslích a na Pankráci byly v podstatě 4 kina, které jsme navštěvovali. Nejblíže jsme to měli do kina Libuše na rohu Hvězdovy a 5. května. O něco dále bylo kino Revoluce, nedaleko nároží ulic Lomnického a Na Pankráci. Ještě dále bylo kino Tatra v Táborské ulici kousek pod radnicí. A nejdál jsme to měli do kina Morava v Boleslavově ulici, nad náměstím Bratří Synků. Do těch dvou posledních jsme ale chodili jen vzácně. Kino Libuše bylo číslo jedna. Ještě jsme chodili v neděli na promítání starých amerických grotesek do Ignisu. To byla nějaká fabrička v Runczikově ulici, nedaleko od hřbitova Na Zelené Lišce. Ale tam se nedalo koupit ani Eskymo. Tehdy za 50 haléřů.
   

Umírání kina Libuše

Hnědá vrata za černým autem. To byl vstup za dobrodružstvím do kina Libuše.

Z archivu HMP. Pozor! Nejedná se o kino Libuše, které jsme znali z poválečných let. To bylo na ulici 5. května poblíž křižovatky s ulicí Hvězdovou. Na snímku z roku 1938 vidíte kino, které se asi po Mnichovu jmenovalo vlastenecky Libuše, za protektorátu přejmenováno na Imperiál a po osvobození na kino Revoluce. Bylo poblíž křižovatky ulic Na Pankráci a Lomnického.

Z archivu HMP. Půdorys přízemí kina Imperiál, po roce 1945 Revoluce, z let německé okupace.

Různé

 

Část pohřebního průvodu za rakví dědečka paní Jany Hovorkové, rozené Stejskalové v roce 1938. Ulice 5. května, kde byly domy Elektrických závodů, jejich zaměstnancem dědeček byl. Rodina zde bydlela, ale po smrti dědy se ovdovělá babička se dvěma syny přestěhovala do ulice U družstva Klid.

Nácvik na spartakiádu (1959?)na stadiónu Děkanka. Maminka paní  Jany Hovorkové, rozené  Stejskalové, protože byla v domácnosti, vypomáhala učitelkám při nácviku.

Na Děkance, někdy kolem 1920, Na horizontu nad cvičenkami je vidět rasovna pana Nešlehy [Nezn.].

A teď několik fotek, které jsem nalezl ve svém archivu a skutečně nevím, kdo mi je poslal. Ani ve starých e-mailech jsem nic neobjevil. Snad se mi vlastník fotek ozve. Možná pomůže datum pořízení skenu 6.4.2010. Já mám, ke vší smůle archivované zprávy až od čevence 2010.

Pohled z ulice U Libušiných lázní přes horní okraj parku Jezerka na roh ulice Družstevní ochoz č.22 (rok 1952) [Nezn.]

Pohled na dětské hřiště v ulici Družstevní ochoz (roh ulice U družstva Život). V pozadí domy v ulici Zdařilá, v pozadí za keřem volejbalové hřiště Dynama Pankrác zvaného podle kustoda "U Prďoly". V současnosti je na místě mateřská škola a místo hřiště SPŠ staveb. J. Gočára(1955)[Nezn.]

Pohled na dům Na lepším 10 z ulice Družstevní ochoz (1952) [Nezn.]

Pohled z Rajtknechtky na bloky domů Sdružení, Družstevní ochoz, U družstva Život a Zdařilá. Některé jsou ještě poškozeny bombardováním v roce 1945. V současnosti zhruba v místě sjezdu z magistrály. (1952)[Nezn.]

Pohled z předvchodu do ZDŠ Sdružení v ulici Sdružení (roh s ulicí Nad studánkou) na Restauraci U Kouřilů a do ulice U svépomoci. Uprostřed Indira Ghandiová. (1.máj 1962) [Nezn.]

Pohled na finské domky jeslí Lomnického (roh s ulicí Na Klikovce) a pohled do ulice Na Dolinách směrem k Podolí ( 1950) [Nezn.]

[Nezn.] Stalo se mi několikrát, že mi někdo daný obrázek poslal nebo jsem ho odněkud stáhnul a nepoznamenal si odkaz. Moc se omlouvám a budu rád, když se přihlásíte jako vlastník nebo autor, abych mohl doplnit zdroj u dané fotky a tím to napravil.