Zaniklá Pankrác

a území bývalé Prahy XIV a XV vymezené Pekařkou na západě, na východě pak ulicí Na Pankráci, na jihu hřbitovem a ulicí Jeremenkovou, na severu stadionem na Děkance, bylo království mého dětství, jehož centrum leželo v místech, kde je dnes křižovatka ulic Pujmanové a Milevská a kde stával náš dům.

Toto území bylo specifické svými nouzovými kolonkami. Větší z nich, kolonie Na Děkance, musela vzniknout v meziválečném období, asi jako odezva na hospodářskou krizi, výstavbou  nouzových stavbiček. Jako materiál, kromě běžných stavebních materiálů, byly použity také různé reklamní kovové, smaltované tabule. Pamatuji si na domek zářící modrými reklamními cedulemi na mýdlo Šotek. Z inženýrských sítí zde byla zavedena voda a elektřina. Nebyla kanalizace ani plyn. Na obyvatele kolonky si mnoho nepamatuji. V paměti zůstala jména Hrabětovi a Křepelovi. Pan Křepela byl sklenář. Vozili jsme k němu rozbitá okna k zasklení. Jako prezent jsem vždycky dostal kus sklenářského tmelu, ze kterého se dalo modelovat jako z formely.

Druhá kolonie U družstva Klid měla původní adresu jako Bořkova ulice, ale ta byla trochu východněji. Říkalo se zde též kolonie u Blažků, nebo Blažkova kolonie. Zřejmě podle nejstaršího domu v kolonii rodiny Blažkových. Za protektorátu se ulice U družstva Klid jmenovala Jünglingova.

 Bořkova ulice vedla od hřbitova Na Zelené Lišce dnes Na Strži. Z ní se stočila mírně vlevo a postupně se přibližovala k ulice Na Pankráci, se kterou se setkala přibližně v místě, kde je dnes stanice metra Pražského Povstání. Po 2. sv. válce nesla ulice název Runczikova. Této ulici jsem věnoval samostatnou stránku, kde jsou další poznatky.

Mimo tyto dvě kolonie byla plocha pankrácké pláně poseta dalšími drobnými, vesměs nouzovými stavbami. Ostatní plochu tvořila pole a zahrady. Nejznámější zahradnictví měl pan Čanda. Leželo vedle západního konce kolonie Na Děkance. Další velké zahradnictví byl poblíž konečné trolejbusu č.55 a patřívalo kdysi panu Bouškovi. Někde byly též různé ohrady a sklady se vším možným i nemožným. Za některou se skrýval například fotbalový stadion Slavoje Praha "Masna". V jiné byla sběrna surovin, či fabričky. Vzpomínam na Kalibárnu, Berkárnu a Ignis, kde byl kinosál a promítaly se zde hlavně filmy amerických komiků němé éry. Co se tam vyrábělo nevím. Patřila sem i JAWA a její stadion, kde jawáci zkoušeli na válcích nové typy motorek a v zimě se tam bruslilo. Patři sem i tajemná podolská rasovna.

Silniční komunikace, tak jak si je známe dnes, většinou v této oblasti neexistovaly (vyjma již citované Bořkovy /Runczikovy ulice). Zemina cest byla zpevněna prostým uježděním, místy se škvárovým posypem. V zimě i v létě se komunikace udržovaly svépomocně obyvateli.

Konec této fáze pankráckého vršíčku započal v roce 1962, kdy nastalo vyvlastňování, obyvatelům přiděleny náhradní byty buď ve staré zástavbě z nabídky bytového úřadu, nebo v novostavbách vznikajících panelových sídlišť Malešice, Petřiny a později Kamýk a Jižní Město. Potom vše nemilosrdně zbouráno a zplanýrováno.   Poslední svědek těch dob byl topol stojící v místě, kde stávala autodílna Truhlářových. Dnes křižovatka ulic Pujmanové a Milevské. Topol byl však někdy kolem roku 2008 poražen. Poslední dům v oblasti byl zbořen v roce 2006. byl to dům architekta Koudi ve Hvězdově ulici.

Nechme se unést vzpomínkami a podívejme se trochu do historie místa, které zcela změníla výstavba panelového sídliště Pankrác I, a která pokračovala dále do současnosti a proměňuje toto místo na mrakodrapové město, město kovu, skla a betonu, město byznysu, město  anonymní.

A jak to funguje? Na mapě z roku 1938, nebo 1952, nebo mapě současné si nejděte to, o čem chcete získat informace a klikněte na to. Pro snazší vyhledávání jsou objekty o kterých máme nějaké zajímavosti označeny červeně. Další možnost je využít Seznam objektů, nebo něco z nabídky levého navigačního sloupce.

 

Letecká mapa oblasti z roku 1945. Poziční čísla odpovídají i snímku Pankráce v roce 1968 níže.

PANKRÁC v roce 1968 na fotografii Václava Jirsy *1 činžovní dům družstva Klid *2 topol u Truhlářů pokácen někdy v roce 2008 *3 dům architekta Koudi jako poslední zbořen v roce 2006 *4 čára znázorňuje  polohu, kde stávala kolonie Na Děkance *5 budova autobusového nádraží *6 autobusové nádraží *7 tady byla konečná trolejbusu č. 55 *8 Domy v dnešní Pikrtově ulici *9 tak zvaná Modrena. Dnes je zde ulice 5.května *10 Kino Libuše *11 čára znázorňuje polohu, kde stávala kolonie U družstva Klid *12 Zde byly uhelné sklady pana Klinota vedle na rohu ulice Na Pankráci bylo kadeřnictví a cukrárna pana Šmída *13 Runczikova, předtím Bořkova ulice *14 Budějovická navazující vpravo na ulici Na Pankráci *15 zde jezdily tramvaje 3, 13, 14 (dnešní Pikrtova ulice) *16 původní různé boudy, baráčky a ohrady, jakási tehdejší "průmyslová zóna" *17 Bouškovo zahradnictví *18 louka, pod níž se rozprostíraly podzemní protiletecké kryty *19 Tady stávalo nouzové č.p. 52 Dvořákových a vlevo od něj hospoda "U Kotyšanů" Foto  Václav Jirsa
 

Pohůed z opačné strany: *1činžovní dům družstva Klid *2 JAWA *3 domy v Pikrtově ulici *4 topol u Truhlářů pokácen někdy v roce 2008 *5 autobusové nádraží.  Foto  Václav Jirsa
Na horizontu pankrácká pláň. Zeleně je označen dům architekta Koudi ve Hvězdově ulici, modře štít domu Šerákových ( z okna ve štítu bylo vidět celé panorama Prahy). Pod červenou čarou je komín “Rasovny”. Výřez z fotkografie z knihy Zmizelá Praha, dodatky II. z majetku klubu za starou Prahu. Foceno z vyšehradkých šancí v roce 1925.