Ostatní zajímavosti

Spolková činnost

ělovýchovné spolky

V Liboci a Ruzyni působily dva tělovýchovné spolky. Větší, co do počtu členů, byl Sokol. Také v pestrosti ve složení členstva podle vzdělání, povolání, sociálního postavení, věku...převládal rovněž Sokol. Jak naznačuje název druhého spolku Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ), členstvo tvořily hlavně dělníci a drobní živnostníci. [Fotky, kde není napsán vlastník, jsou z pozůstalosti pana †JUC. Antonína Mareše, s přispěním jeho syna †Antonína Mareše.]

Sokol

Podle kroniky založení "Tělocvičné jednoty Sokol v Liboci" datuje se od r. 1896. Jednota dle hesla J. A. Komenského "V zdravém těle, zdravý duch" má pečovati o zdravou výchovu tělesnou a duševní. Ano i působit mezi člany k utvrzení ducha národního. Prvním starostou jeho byl statkář Boh. Chvoj z Liboce, jednatelem rolník Boh. Piskáček z Ruzíně a náčelníkem Ant. Lorenz úředník cukrovaru ruzíňského. Nemalou zásluhu o založení jednoty svým povzbuzováním byl měl František Vošklivý - vulgo Husar - zedník z Liboce. Při jednotě ustavilo se r. 1896 "Družstvo pro vystavění tělocvičné sokolovny" v Liboci. Místnosti od založení jednoty jsou v hostinci Jos. Kučery č.p. 36 [Kronika libocká s.45a]. O sokolovně se dozvíte více na samostatné stránce Č.p. 156. Máme mnoho fotografií, které zachycují různé sokoloské akce, ale povětšinou neznáme, kde byly fotky pořízené, ani koho zachycují. Uvítáme, pokud byste nám tato bílá místa pomohli vyplnit svými vzpomínkami nebo vzpomínkami vašich předků a známých.

Ženy a dorostenky

Děti

Muži

Sokolové - jediná fotka s mužskou sestavou. Nevíme kde bylo foceno, ani kdy. Nepoznáváte některého z cvičenců?

Dělnická tělocvičná (tělovýchovná) jednota - DTJ

Z kroniky se dozvídáme že: Za účelem založení neodvislé „Dělnické tělocvičné Jednoty pro Liboc a okolí“ , uspořádán dne 13. srpna 1905 „Všeodb. spolkem dělnickým v Liboci“ a politickými organizacemi sociálně demokratickými na Podbělohorsku, velkolepý výlet do Purkrabského háje, který jak hmotně tak i mravně nad očekávání se vydařil. Tím položen základ ku "Tělocvičné jednotě" se sídlem u Švarců. Prvním předsedou zvolen Fr. Švarc, zedník a jednatelem Jo. Švarc ml. z Petřin. [Kronika libocká s.47]. Libocká DTJ pravděpodobně zanikla po roce 1945, jako mnoho dalších sportovních společenství, sjednocením do ČSTV.

obrovolní hasiči

V době, kdy ještě bylo poskrovnu v okrese Smíchovském hasičských sborů, tu pojalo několik občanů místních myšlenku, založiti v obci hasičský sbor, který by chránil nejen majetek ale i životy svých spoluobčanů. Tento šlechetný úmysl proveden byl na den sv. Mikuláše r. 1873 v bytě p. Václ. Šestáka obecního starosty a rolníka, za přítomnosti občanů Ant. Lebedy, Václava Knížete, Ferdy Umlaufa, Josefa Kučery mlékaře a Ant. Herycha truhláře, čímž položen také základ ku sboru zdejšímu, jehož prvním předsedou zvolen Václ. Šesták a velitelem Václ. Kníže (správně má státi Ant. Lebeda viz "Pamětní kniha sboru hasičského v Liboci"). V tom čase čítal sbor 12 členů činných a tři přispívající.

První činnost požární zahájili dne 26. srpna 1874 při požáru obilního stohu p. Václavu Novákovi z č.p. 14 náležející. též velkou svou udatnost osvědčili při velkém požáru, jenž ve zdejší obci r. 1887 byl zuřil. Oheň z neznámých příčin vznikl ve statku pana Matěje Kubra (č.p. 13) a záhy rozšířil se na následující hospodářská stavení. V č.p. 12 zničil stodolu a stáje. V č.p. 17 stodolu, stáje a obytné stavení. V místě vzniku požáru - v č.p. 13 - zničena stodola a obytné stavení. V č.p. 18 stodola a kus stáje. Záchranných prací mimo obětavost našeho sboru a místních občanů, zúčastnily se sbory okolní.

Hasičská lezačka na této silnici [Pelikánova] umístěná, posavena nákladem Hor. a Dol. Liboce 100 zl. pro hasičský místní sbor. Ve spodku jejím zřízena komora ku zavírání tuláků, ač dotčenému úkolu v žádném případě nevyhovuje, jelikož tito do ní v zimě zavíráni býti nemohou by nezmrzli a v létě by odtud nezmizeli. [Kronika libocká s.42b, 48a] Lezačka už dávno neexistuje, stejně jako přestal existovat i libocký sbor dobrovolných hasičů. Jako vzpomínku si můžete prohlédnout dobové fotografie a seznámit se se Stanovami sboru z roku 1926 v rubrice Ke čtení.

krašlovací spolky

Okrašlovací spolek "Zveleba Libocká" pro Liboc a okolí, jehož snahou jest zvelebování obce a jejího okolí vysazováním stromoví a udržování cest, založen byl schválením stanov místodržitelstvím v Praze dekretem - výměrem dne 14. dubna 1899 č.56.584 v hostinci Václava Holečka - u české koruny v Horní Liboci. Prvním starostou zvolen Josef Ruprecht, místostarostou Václ. Kyndl a jednatelem P. Vlast. Hálek. [Kronika libocká s.28] Svědkem činnosti tehdejších členů jsou vrby, které naleznete na břehu Litovického potoka, při cestě od Ruzyňské, podél oborní zdi, ke kostelu. Bývaly tři a zasadily je tam libocké dívky (mezi nimi i tchýně paní Vladimíry Tomanové) kolem roku 1910 v rámci okrašlování Liboce. Ještě nedávno tam byly vrby dvě. Dlouho jsem tam nebyl, ale vypadá to, že už je tam jen jedna. Zveleba Libocká se také snažila o zvelebení ducha libockých občanů, pro které pořádala ve své spolkové místnosti v hostinci Václava Holečka č.p. 268 divadelní představení. Málokterý spolek se může chlubit, že zcela nezanikl a má svého nástupce. V Liboci je to zájmový spolek, který má jméno jako květ, připomínající samotnou Liboc: Libóza. Zásluhou spolku vznikla Komunitní zahrada Libóza, jako jeden z nápadů participativního projektu Nápad pro Šestku. Jedná se o místo, které spojuje několik sousedských aktivit především pro občany Prahy 6. "Prvotní idea byla vytvořit venkovní obývák v Liboci, protože nám tady chybělo místo setkávání," řekla Vendula Guhová - autorka nápadu.

Komunitní zahrada Libóza... | Komunitní zahrada Libóza na FB

zdělávací, ochotnické a čtenářské spolky

V kronikách je uveden jako první čtenářský a ochotnický spolek SOBĚSLAV připomíná se v Hor. Liboci č.p.18 již 1879 ale nyní již zaniklý.... [Kronika libocká s.44] Dalším ze spolků, který pracoval ve věci vzdělání a kultury vznikl: Schválením stanov dne 8. listopadu r.1884.....ustavil se zde pod názv. "Vzájemně se podporující a vzdělávací spolek Vlastimil pro Liboc a okolí", který maje za účel podporování svých členů v nemoci , vzdělání a úmrtí vešel tímto dnem ve svoji pravidelnou působnost. Prvním jeho předsedou byl Jan Majer a jednatelem Ant. Novák, oba zedníci z Liboce. Při založení čítal spolek 32 členů. Místnost nalézá se od založení spolku v Horní Liboci č.p. 21. Roku 1904 konal spolek slavnost k 20 tiletého konání. [Kronika libocká s.45]
Netýká se to přímo divadelních aktivit libockých a ruzyňských občanů, ale je nutné připomenout, že v katastru obce existovala od roku 1913 letní scéna Národního divadla, a to přírodní přírodní amfiteátr o kapacitě až 10 000 diváků, v Divoké Šárce. Divadlo zaniklo v roce 1924, ale od roku 2005 byla operní představení obnovena a to každou první zářijovou neděli.
Archeologický park v Liboci zřídila společnost Archaia, nestátní nezisková organizace se statutem občanského sdružení. Z hlediska historie obce se jedná o "mlíčňáka", ale jakého! Narodil se na přelomu let 1995/96, a je vychováván na praktické ověření středověkých pracovních postupů a technologií pomocí vědeckého experimentu a zpřístupnění výsledků vědeckovýzkumné práce archeologů zajímavým a přitažlivým způsobem nejširší veřejnosti.

pěvácký spolek

Za součinnosti některých občanů Ruziňských a místního sboru učitelského založen r. 1875 zdejšími občany zpěvácký spolek LIBOCKO - RUZÍŇSKÝ HVĚZDA, jehož úkolem jest pěstovati cvičení zpěvu sborového. Sbormistrem ustanoven řiď. učitel František Sedláček a nyní místo to svěřeno učiteli Ant. Vaisovi z Liboce. [Kronika libocká s. 43]

rálíkáři správně Spolek králíkářů a chovatelů drobného zvířectva.

Nevím kdy tento spolek vznikl a jestli ještě existuje. Pamatuji, že kolem roku 1965 se výstavy několik let pořádaly v Holečkově hospodě "U České koruny"