|
Ostatní zajímavosti |
 |
Sokol |
DTJ |
Hasiči |
Okrašlovací spolky |
Vzdělávací spolky |
Zpěvácký spolek |
Králíkáři |
|
Spolková činnost
|
|
ělovýchovné
spolky
V Liboci a Ruzyni působily dva tělovýchovné spolky. Větší, co do
počtu členů, byl Sokol. Také v pestrosti ve složení členstva podle
vzdělání, povolání, sociálního postavení, věku...převládal rovněž
Sokol. Jak naznačuje název druhého spolku Dělnická tělovýchovná
jednota (DTJ), členstvo tvořily hlavně dělníci a drobní živnostníci.
[Fotky, kde není napsán vlastník, jsou z pozůstalosti pana †JUC.
Antonína Mareše, s přispěním jeho syna †Antonína Mareše.] |
|
|
Sokol
|
Podle kroniky založení "Tělocvičné
jednoty Sokol v Liboci" datuje se od r. 1896. Jednota dle hesla
J. A. Komenského "V zdravém těle, zdravý duch" má pečovati o zdravou
výchovu tělesnou a duševní. Ano i působit mezi člany k utvrzení
ducha národního. Prvním starostou jeho byl statkář Boh. Chvoj z
Liboce, jednatelem rolník Boh. Piskáček z Ruzíně a náčelníkem Ant.
Lorenz úředník cukrovaru ruzíňského. Nemalou zásluhu o založení
jednoty svým povzbuzováním byl měl František Vošklivý - vulgo Husar
- zedník z Liboce. Při jednotě ustavilo se r. 1896 "Družstvo pro
vystavění tělocvičné sokolovny" v Liboci. Místnosti od založení
jednoty jsou v hostinci Jos. Kučery
č.p. 36
[Kronika libocká s.45a]. O sokolovně se dozvíte více na samostatné
stránce Č.p. 156. Máme
mnoho fotografií, které zachycují různé sokoloské akce, ale
povětšinou neznáme, kde byly fotky pořízené, ani koho zachycují.
Uvítáme, pokud byste nám tato bílá místa pomohli vyplnit svými
vzpomínkami nebo vzpomínkami vašich předků a známých. |
|
Libočtí a ruzynští Sokolové Sokolové na návsi před kostelem Pravděpodobně cvičení na některém sletu na Maninách
Neví někdo, kde se setkání konalo a nepoznáváte někoho? Neví někdo, kdy se ta sláva odehrála? Neví někdo, kde se setkání konalo a nepoznáváte někoho?
Neví někdo, kde se setkání konalo a nepoznáváte někoho?
|
Ženy a dorostenky
|
Křížkem je označena Františka Michlová - vdaná Palátová- manželka Josefa Paláta a její kamarádka Mářa Nováková Křížkem je označena Františka Michlová - vdaná Palátová- manželka Josefa Paláta a její kamarádka Mářa Nováková Horová, Pichnerová, Koutná, Kromholzová, Vilímová,
sedící: Vohanková, Klánová, Filddnová, Maršálková, Vierheiligová
Neví někdo odkud ta fotka je? Mělo by se jednat o cvičení libockých žen. Neví někdo odkud ta fotka je? Mělo by se jednat o cvičení libockých žen.
Neví někdo kde a kdy je to foceno? Neví někdo kde a kdy je to foceno? Neví někdo kde a kdy je to foceno? Nezná někdo, kde a kdy je to foceno? Nepoznáváte některou z cvičenek:
Neví někdo odkud ta fotka je? Mělo by se jednat o cvičení libockých žen.
|
Děti
|
Cvičení u sokolovny možná župní slety 1932 nebo 1938 Cvičení u sokolovny možná župní slety 1932 nebo 1938
Neví někdo, kde je to foceno? Nepoznáváte někoho? Neví někdo, kde je to foceno? Nepoznáváte někoho? Nepoznáváte někoho? Nevíte, kde to bylo?
Nepoznáváte někoho? Nevíte, kde to bylo?
Neví někdo, kde je to foceno? Nepoznáváte někoho?
|
Muži
|
 |
Sokolové - jediná fotka s mužskou sestavou. Nevíme
kde bylo foceno, ani kdy. Nepoznáváte některého z cvičenců? |
|
Dělnická tělocvičná (tělovýchovná) jednota - DTJ
|
Z kroniky se dozvídáme že:
Za účelem založení neodvislé „Dělnické tělocvičné Jednoty pro Liboc
a okolí“ , uspořádán dne 13. srpna 1905 „Všeodb. spolkem dělnickým v
Liboci“ a politickými organizacemi sociálně demokratickými na
Podbělohorsku, velkolepý výlet do Purkrabského háje, který jak
hmotně tak i mravně nad očekávání se vydařil. Tím položen základ ku
"Tělocvičné jednotě" se sídlem u Švarců. Prvním předsedou zvolen Fr.
Švarc, zedník a jednatelem Jo. Švarc ml. z Petřin. [Kronika
libocká s.47]. Libocká DTJ pravděpodobně zanikla po roce 1945,
jako mnoho dalších sportovních společenství, sjednocením do ČSTV. |
Dělnická tělovýchovná jednota v Ruzyni roku 1908. Libočtí sportovci asi kolem roku 1935.
Neví někdo, kde bylo foceno? Bohužel neznám nikoho ani kde to bylo foceno. První v řadě je Václav Toman ml. Nepozná někdo ty další borce?
Dělnická tělovýchovná jednota v Ruzyni roku 1908.
Neví někdo, kde bylo foceno?
|
 |
obrovolní
hasiči
V době, kdy ještě bylo poskrovnu v
okrese Smíchovském hasičských sborů, tu pojalo několik občanů
místních myšlenku, založiti v obci hasičský sbor, který by chránil
nejen majetek ale i životy svých spoluobčanů. Tento šlechetný úmysl
proveden byl na den sv. Mikuláše r. 1873 v bytě p. Václ. Šestáka
obecního starosty a rolníka, za přítomnosti občanů Ant. Lebedy,
Václava Knížete, Ferdy Umlaufa, Josefa Kučery mlékaře a Ant. Herycha
truhláře, čímž položen také základ ku sboru zdejšímu, jehož prvním
předsedou zvolen Václ. Šesták a velitelem Václ. Kníže (správně má
státi Ant. Lebeda viz "Pamětní kniha sboru hasičského v Liboci").
V tom čase čítal sbor 12 členů činných a tři přispívající.
První činnost požární zahájili dne 26.
srpna 1874 při požáru obilního stohu p. Václavu Novákovi z
č.p. 14
náležející. též velkou svou udatnost osvědčili při velkém požáru,
jenž ve zdejší obci r. 1887 byl zuřil. Oheň z neznámých příčin
vznikl ve statku pana Matěje Kubra (č.p. 13)
a záhy rozšířil se na následující hospodářská stavení. V
č.p. 12 zničil stodolu a stáje. V
č.p. 17 stodolu, stáje a obytné stavení. V
místě vzniku požáru - v č.p. 13 - zničena stodola a obytné stavení.
V č.p. 18 stodola a kus stáje. Záchranných
prací mimo obětavost našeho sboru a místních občanů, zúčastnily se
sbory okolní.
Hasičská lezačka na této silnici
[Pelikánova] umístěná, posavena nákladem Hor. a Dol. Liboce 100 zl.
pro hasičský místní sbor. Ve spodku jejím zřízena komora ku zavírání
tuláků, ač dotčenému úkolu v žádném případě nevyhovuje, jelikož tito
do ní v zimě zavíráni býti nemohou by nezmrzli a v létě by odtud
nezmizeli. [Kronika libocká s.42b, 48a] Lezačka už dávno
neexistuje, stejně jako přestal existovat i libocký sbor
dobrovolných hasičů. Jako vzpomínku si můžete prohlédnout dobové
fotografie a seznámit se se Stanovami sboru z roku 1926 v rubrice
Ke čtení. |
Hasiči před lezačkou v Pelikánově ulici. Je možné, že to bylo při dostavění lezačky v roce 1904 nebo 1905. Libocké dámy na hasičském voze před hasičskou lezačkou v Pelikánově ulici. Pravděpodobně kolem roku 1905. Tady, v Pelikánově ulici hasičská lezačka stávala. Libocký hasičský sbor v roce 1933
V budově bývalé libocké základní školy č.p. 6, byla za těmi vraty požární zbrojnice. Hasičské stanovy si můžete přečíst v sekci "Ke čtení" Členský průkaz p. Antonína Mareše Členský průkaz p. Antonína Mareše
Převzato z https://rodina.cz/Hron/album/6420853909_1_.jpg
Hasiči před lezačkou v Pelikánově ulici. Je možné, že to bylo při dostavění lezačky v roce 1904 nebo 1905.
|
 |
krašlovací
spolky
Okrašlovací spolek "Zveleba
Libocká" pro Liboc a okolí, jehož snahou jest zvelebování
obce a jejího okolí vysazováním stromoví a udržování cest, založen
byl schválením stanov místodržitelstvím v Praze dekretem - výměrem
dne 14. dubna 1899 č.56.584 v hostinci Václava Holečka - u české
koruny v Horní Liboci. Prvním starostou zvolen Josef Ruprecht,
místostarostou Václ. Kyndl a jednatelem P. Vlast. Hálek.
[Kronika libocká s.28] Svědkem činnosti tehdejších členů jsou vrby,
které naleznete na břehu Litovického potoka, při cestě od Ruzyňské,
podél oborní zdi, ke kostelu. Bývaly tři a zasadily je tam libocké
dívky (mezi nimi i tchýně paní Vladimíry Tomanové) kolem roku 1910 v
rámci okrašlování Liboce. Ještě nedávno tam byly vrby dvě. Dlouho
jsem tam nebyl, ale vypadá to, že už je tam jen jedna. Zveleba
Libocká se také snažila o zvelebení ducha libockých občanů, pro
které pořádala ve své spolkové místnosti v hostinci Václava Holečka
č.p. 268 divadelní představení.
Málokterý spolek se může chlubit, že zcela nezanikl a má svého
nástupce. V Liboci je to zájmový spolek, který má jméno jako květ,
připomínající samotnou Liboc: Libóza.
Zásluhou spolku vznikla Komunitní zahrada Libóza,
jako jeden z nápadů participativního projektu Nápad pro Šestku.
Jedná se o místo, které spojuje několik sousedských aktivit
především pro občany Prahy 6. "Prvotní idea
byla vytvořit venkovní obývák v Liboci, protože nám tady chybělo
místo setkávání," řekla Vendula Guhová - autorka nápadu. |
To jsou ty tři vrby zasazené libockými dívkami v rámci činnosti Zveleby libocké To je ta první vrba od Ruzyňské ulice. Jedno z divadelních představení, které zajišťovala Zveleba libocká Jedno z divadelních představení, které zajišťovala Zveleba libocká
|
Komunitní zahrada Libóza... |
Komunitní zahrada Libóza na FB |
 |
zdělávací,
ochotnické a čtenářské spolky
V kronikách je uveden jako první
čtenářský a ochotnický spolek SOBĚSLAV
připomíná se v Hor. Liboci č.p.18 již 1879 ale nyní již zaniklý....
[Kronika libocká s.44] Dalším ze spolků, který pracoval ve věci
vzdělání a kultury vznikl: Schválením
stanov dne 8. listopadu r.1884.....ustavil se zde pod názv. "Vzájemně
se podporující a vzdělávací spolek Vlastimil pro Liboc a okolí",
který maje za účel podporování svých členů v nemoci , vzdělání a
úmrtí vešel tímto dnem ve svoji pravidelnou působnost. Prvním jeho
předsedou byl Jan Majer a jednatelem Ant. Novák, oba zedníci z
Liboce. Při založení čítal spolek 32 členů. Místnost nalézá se od
založení spolku v Horní Liboci č.p. 21. Roku 1904 konal spolek
slavnost k 20 tiletého konání. [Kronika libocká s.45]
Netýká se to přímo divadelních aktivit libockých a ruzyňských
občanů, ale je nutné připomenout, že v katastru obce existovala od
roku 1913 letní scéna Národního divadla,
a to přírodní přírodní amfiteátr o kapacitě až 10 000 diváků, v
Divoké Šárce. Divadlo zaniklo v roce 1924, ale od roku 2005 byla
operní představení obnovena a to každou první zářijovou neděli.
Archeologický park v Liboci zřídila společnost
Archaia, nestátní nezisková organizace se statutem občanského
sdružení. Z hlediska historie obce se jedná o "mlíčňáka", ale
jakého! Narodil se na přelomu let 1995/96, a je vychováván
na praktické ověření středověkých pracovních
postupů a technologií pomocí vědeckého experimentu a zpřístupnění
výsledků vědeckovýzkumné práce archeologů zajímavým a přitažlivým
způsobem nejširší veřejnosti.
Výbor libockého spolku Vlastimil z roku 1910 - 1911 Hold naší vlasti. Divadelní ochotníci Liboc v roce 1908 nebo 1910 Divadlo v Divoké Šárce - kulisy k Prodané nevěstě Divadlo v Divoké Šárce zřejmě představení Prodané nevěsty
Sedící chlapci: Jindřich a Josef Majerovi
Sedící od leva: Hejduk - Stejskal?, Zeman, Majer, Barejška
Stojící od leva: Hájek (obecní strážník), Eman Fichtel, Hejhal, Průša, Chalaš Fr. Z pozůstalosti Antonína Mareše Od leva:
Ležící ?, Kejha Antonín Marie Hloušková (Šímová)Vašek Toušek, Lenka Pácalová, ??, Krista Vodková, Vaněk,třetí řada Ženíšek, Jarda Kindl, čtvrtá řada Antonín Zajíček.
Z pozůstalosti Antonína Mareše
Výbor libockého spolku Vlastimil z roku 1910 - 1911
Sedící chlapci: Jindřich a Josef Majerovi
Sedící od leva: Hejduk - Stejskal?, Zeman, Majer, Barejška
Stojící od leva: Hájek (obecní strážník), Eman Fichtel, Hejhal, Průša, Chalaš Fr. Z pozůstalosti Antonína Mareše
V Ruzyni, v hospodě "Na Nové" podle
Databáze českého amatérského divadla, uvádí, že v Ruzyni
působila Vzájemně se podporující ochotnická jednota Svornost, a to
od r. založení 1884 do r. 1952, kdy je evidována poslední zpráva – o
ukončení činnosti. Spolek ročně pravidelně sehrál 1 - 2 hry,
většinou se však bohužel neuvádějí jejich názvy. Zde je několik
číselných údajů:
[Ing. Zdenka Kovářová,
Ruzyně]
Podle fotografií z
představení Čertík Belínek a sdělení od Hany Přijalové, se v hospodě
"Na Nové" hrálo divadlo ještě v roce 1959
|
Ruzynští ochotníci před rokem 1913 Hospoda "Na Nové" nevím jaké představení ani rok Hospoda "Na Nové" 1959 představení Čertík Belínek Hospoda "Na Nové" 1959 představení Čertík Belínek Hospoda "Na Nové" 1959 představení Čertík Belínek Hospoda "Na Nové" 1959 představení Čertík Belínek Hospoda "Na Nové" 1959 představení Čertík Belínek Hospoda "Na Nové" 1959 představení Čertík Belínek Hospoda "Na Nové" 1959 představení Čertík Belínek
Ruzynští ochotníci před rokem 1913
 |
|
pěvácký
spolek
Za součinnosti některých občanů
Ruziňských a místního sboru učitelského založen r. 1875 zdejšími
občany zpěvácký spolek LIBOCKO - RUZÍŇSKÝ HVĚZDA,
jehož úkolem jest pěstovati cvičení zpěvu sborového. Sbormistrem
ustanoven řiď. učitel František Sedláček a nyní místo to svěřeno
učiteli Ant. Vaisovi z Liboce. [Kronika libocká s. 43] |
 |
|
rálíkáři
správně Spolek králíkářů a chovatelů drobného zvířectva.
Nevím kdy tento spolek vznikl a jestli ještě existuje. Pamatuji,
že kolem roku 1965 se výstavy několik let pořádaly v Holečkově
hospodě "U České koruny" |
|
Králíkářská výstava červen 1935 Králíkářské trhy, květen 1959 v hospodě "U Vlků" Králíkářské trhy, květen 1959 v hospodě "U Vlků"
Zdroj: https://rodina.cz/Hron/album/dscf1475_1.jpg Revers předchozího snímku
Králíkářská výstava červen 1935
Zdroj: https://rodina.cz/Hron/album/dscf1475_1.jpg
|
 |